| Bez chedbí (Sambucus ebulus) |  |
| LIDOVĚ: |
ČÁST: plod, kořen.
|
| LÁTKY OBSAŽENÉ: kyanogenní glykosid, hořčiny, třísloviny. |
| LÉČIVÉ ÚČINKY: kořen patří k nejúčinnějším rostliným diuretikům a je vhodný na léčbu zánětlivých stavů v močových cestách a poruchy ledvin doprovázené otoky. Dokáže vypuzovat a rozdrobit močové kaménky a písek. |
FORMA POUŽITÍ: plody čerstvé pomeleme, a tak získáme šťávu, kterou převaříme. Chedbí řadíme mezi prudčeji působící až potenciálně toxické drogy. Nepřekračujeme stanovené dávky. Plodovou drogu nekombinujeme s jinými bylinami. Drogu kořenovou však můžeme přidávat do směsí bylin. Přimícháváme jemně nařezanou, a její hmotnostní podíl nesmí překročit 10% objemových v dokonale promíchané směsi. Celková doba užívání by neměla překročit 3 týdny. Množství obsahovaných látek se velice mění v závislosti na lokalitě sběru, doporučujeme určitou opatrnost při užívání!
|
ŠŤÁVA: do litru šťávy z čerstvých pomletých plodů přidáme 1dcl rumu nebo vodky, 50g cukru a rovnou čajovou lžičku kyseliny citronové. Uzavřeme a sterilizujeme asi 15 minut, takto připravenou šťávu podáváme při astmatických a dnavých potížích. Užíváme 2 lžičky šťávy denně u dětí, 4 lžičky u žen a 6 lžiček denně u mužů.
ČAJOVÁ SMĚS: smícháme 2 díly přesličky, 2 díly jalovčinek a po dílu kořene chedbí, listu rozmarýny a nati zeměžluče. Čaj připravíme obvyklým způsobem, pijeme 3krát denně až 4 polévkové lžíce. Čaj je močopudný.
ODVAR: 3g kůry z kořene přidáme do 150ml vody, krátce povaříme, necháme odstát a pak pijeme přes celý den. Odvar je močopudný, léčí ledvinové potíže, zadržování vody, a dokonce zácpu.
|
VÝSKYT: je vytrvalá rostlina s přímou lodyhou, o výšce asi dva metry, vstřícné listy jsou řapíkaté, květy tvoří vrcholíky, stejné jako černý bez, akorát tyčinky jsou vzpřímené, kalich je bělavý až načervenalý, trojsemenné plody jsou lesklé černé peckovičky. Je to hodně rozšířená rostlina, roste na mýtinách, pasekách, v příkopech a na rumištích. Je charakteristická svým poměrně silným pachem. Plody sbíráme za plné zralosti v září nebo říjnu, kořen sbíráme nejlépe v říjnu, případně v březnu nebo dubnu.
|
|
