| Hořčice bílá (Sinapis alba) |  |
| LIDOVĚ: |
ČÁST: semeno.
|
| LÁTKY OBSAŽENÉ: flykosid sinalbin, enzymi, olej, sliz, minerální látky. |
| LÉČIVÉ ÚČINKY: rozdrcením semen dojde k enzymatickému rozložení sinalbinu a vzniku látek, působících jako derrivans (prostředků dráždicích a prokrvujících pokožku a sliznice). Po požití dojde k zvýšení tvorby žaludečních šťáv a ke zrychlení peristaltiky střev. |
FORMA POUŽITÍ: vnitřně podáváme při špatném trávení s nedostatečnou tvorbou enzymů, při ochabnutí svalstva trávicí trubice. Nepodáváme při peptickém vředu, a při poruchách ledvin a jater. Zevně pak do dráždivých koupelí protirevmatických, a také na dráždivé hořčičné obklady, známé jako hořčičné placky. Při zevním použití nepřikládáme obklad přímo na zanícené místo, a také ne dlouhodobě. Přikládáme jej asi na půl hodiny, což závisí hlavně na snášenlivosti nemocného. Obklady jsou vhodné při akutních katarech horních cest dýchacích, při revmatických potížích a ke zlepšení prokrvení hluboko uložených vnitřních orgánů.
|
OBKLAD: kašovité obklady připravujeme z mleté hořčičné mouky, kterou smícháme s vodou o teplotě asi 40°C na kaši, kterou pak roztíráme na látku a přikládáme formou obkladů.
|
VÝSKYT: křížokvětá letnička, z vláknitého kořene vyrůstá půl metru vysoká lodyha, spodní listy jsou lyrovitě peřenodílné, vrchní jsou častěji trojklanné. Žluté květy vytvářejí hrozen, plodem je šešule, rostlina je medonosná. Hořčice je běžná plevelní rostlina, má ráda teplé a sušší podnebí, slunečná, chráněná stanoviště a výživnou půdu bohatou na vápník. Semeno sbíráme v červnu až červenci.
|
|
