| Hruštička okrouhlolistá (Pyrola rotundifolia) |  |
| LIDOVĚ: |
ČÁST: list.
|
| LÁTKY OBSAŽENÉ: arbutin, třísloviny, glykosid aricolin, hořčiny, chimafillin, urson. |
| LÉČIVÉ ÚČINKY: jsou urodesinfekční, podáváme ji při zánětu močových cest, možno i varlat, chámovodů i prostaty. Účinná je také při zánětu ledvinových pánviček. |
FORMA POUŽITÍ: nejvhodnější lékovou formou je lihovodvý roztok, kdy na 0,3 litru odvaru, vařeného 3 minuty a asi půl hodiny vyluhovaného, přidáme čajovou lžičku tinktury z této drogy. Hruštičková droga se uplatňuje především při alkalické moči. Pro posílení účinku kombinujeme drogu s listem medvědice nebo listem brusnice brusinky. Zajímavá je i kombinace s listem lichořeřišnice, s natí celíku zlatobýlu, s natí myrty vonné a s kořenem jehlice trnité. Drogu lze podávat i preventivně s cílem předcházet přenosu zánětu z trávicího ústrojí do močového traktu.
|
LIHOVODNÝ ROZTOK: smícháme 100g nati zlatobýlu, 50g listu hruštičky a květu vřesu, 30g listu medvědice, 20g nati tymiánu. Polévkovou lžíci směsi dáme do studené vody, přivedeme k varu, vaříme 2 minuty a necháme pod pokličkou vyluhovat 20-25 minut. Do hotového čaje přidáme lžíci tinktury buď z myrty, lichořeřišnice, listů hruštičky nebo listů šalvěje. Máme-li kyselou moč, bereme před podáváním čaje asi půl čajové lžičky jedlé sody. Pijeme 4krát denně 0,3 litru lihovodného roztoku, při zánětu dolních cest močových.
ODVAROVÁ SMĚS: smícháme lžíci hruštičky a dvě lžíce nalámaného kostivalu, dáme do 0,5 litru vody, zahřejeme na bod varu, necháme lehce přejít varem a pak 10 minut odstát. Pijeme chladné 3krát denně, po jídle při otocích ledvin nebo ledvinového původu.
VÍNO: smícháme hruštičku, kostival a řebříček, lžíci této směsi dáme do 0,6 litru přírodního červeného vína, necháme 7 dní vyluhovat zastudena a pak scedíme. Pijeme sklenku 3krát denně, po jídle na hojení vnějších i vnitřních poranění.
|
VÝSKYT: trvalka s plazivým, větveným oddenkem a vystoupavou lodyhou, vysokou asi 25 centimetrů. Lodyha je trojhranná, nahoře šupinatá, listy kožnaté a vejčité, květy bíle nebo starorůžově zbarvené vytvářejí hrozen. Hruštička bývala kdysi častým hostem suchých, stinných jehličnatých lesů i listnatých lesů a luk. List sbíráme na počátku květu, tedy začátkem léta.
|
|
