| Jehlice trnitá (Onosis spinosa) |  |
| LIDOVĚ: |
ČÁST: kořen.
|
| LÁTKY OBSAŽENÉ: flavonoidy, tripertenové sloučeniny, silice. |
| LÉČIVÉ ÚČINKY: droga má slabé estrogenní a silnější kortikoidní působení, dále zvyšuje vylučování kyseliny močové. Léčí zánětlivé procesy v ledvinách a v močových cestách, je to antirevmatikum a léčí dnu. Účinek drogy je podobný kortizonu. Pozitivně ovlivňuje látkovou výměnu, lymfatický systém a funkci žláz s vnitřní sekrecí. Léčí také meteorotropní revmatismy, které se projevují kloubovými, svalovými a podobnými bolestmi a které citlivě reagují především na změny počasí. Je i léčivem volby u edemů srdečního a ledvinového původu. |
FORMA POUŽITÍ: nálev užíváme vnitřně i zevně, léčí hemoroidy, prohlubuje práci srdce. Při samostatném podávání vnitřně aplikujeme 5-6 dnů v týdnu. Po 3 týdnech léčbu na 4-7 dní přerušíme. Droga vyplavuje některé minerály. Lépe je drogu kombinovat do směsí jako je kořen libečku, petržele, celeru, natí svízele siříšťového, oddenkem pýru, listem medvědice, květem vřesu. Nedoporučujeme užívat dlouhodobě.
|
KOŇAK: do litru koňaku či vínovice přidáme 200g nakrájeného kořene jehlice a necháme 10 dní vyluhovat, občas protřepeme a necháme při teplotě 30°C. Poté přefiltrujeme a uložíme v chladnu a temnu. Užíváme několikrát denně 10-15 kapek, které přidáme do vody.
ODVAR: dvě lžíčky pomletého kořene naložíme do 200ml vody na 8 hodin. Poté 10 minut vaříme a necháme 10 minut stát. Pijeme teplý ráno nalačno a večer před spaním. Každý 4 den odvar vynecháme. Opatrně užíváme na při chronické revmatismu, močovém písku a kamenech, slabém močovém měchýři.
ODVAR: smícháme 40g kořene jehlice, 30g listu břízy, 30g kořene lékořice, bereme lžíčku směsi na 0,15 litru vody, postupujeme stejně jako u předešlého odvaru. Pijeme pouze jednou denně, ráno nalačno, po dobu 3 dnů, potom 4 dny vynecháme a znovu pijeme 3 dny. Kůra trvá 8 týdnů a je skvělá na ledviny.
|
VÝSKYT: polokeř, o výšce až půl metru, lodyha je dřevnatá, přímá nebo vystoupavá, větvená s trny. Malé lístky jsou oválné, květy má narůžovělé až červenofialové, plodem jsou lusky. Roste hojně na suchých, slunných stráních, zejména však na vápencovém podkladě. Kvete od června do září. Kořen sbíráme přednostně v říjnu nebo v listopadu, případně na jaře v březnu nebo dubnu. Droga má kořenitou, trpce nasládlou chuť a slabé aroma.
|
|
