| Myrta obecná (Myrtus communis) |  |
| LIDOVĚ: |
ČÁST: poupata, plod, list.
|
| LÁTKY OBSAŽENÉ: flavonoidy, třísloviny, tanin, lipidy, cineol, mirtenol, geraniol, nerol. |
| LÉČIVÉ ÚČINKY: má desinfekční působení především u urologii. |
FORMA POUŽITÍ: v urologii je nejvhodnější lékovou formou lihovodný roztok, podávaný dle obvyklých pravidel. Jinak používáme bylinný balzám, případně nálev, který je dominantní formou pro zevní použití. Vnitřně ji podáváme při kožních chorobách a při zánětu dutin. Zevně se užívá na omývání zánětlivých plošek pokožky a sliznic, jako kloktadlo, k vaginálním výplachům, ke klyzmatům při kolitidě, ke koupelím při hemoroidech. Jako koření používáme při zažívacích potížích a plynatosti. Myrta léčí záněty močových cest, v kombinaci s lichořeřišnicí a s medvědicí. Homeopatickou tinkturu užíváme na všechny sliznice, od nosohltanu až po dělohu, tlusté střevo. Nepodáváme ji dlouhodobě.
|
VÝSKYT: vždyzelený keř, pocházející ze Středomoří, se vspřímenými voňavými větévkami, květ je čistě bílý, příjemně vonný, rozkvétá v plném létě. Rostlina dorůstá výšky kolem 2,5 metru. U nás známe myrtu spíše jako pokojovou rostlinu, ale je možno ji pěstovat ve vinorodých oblastech na slunečném místě s dobrou ochranou před větrem. Rostlinu lze rozmnožovat stonkovými řízky v době kolem letního slunovratu a také koncem léta.
|
|
