| Netřesk střešní (Sempervivum tectorum) |  |
| LIDOVĚ: |
ČÁST: list.
|
| LÁTKY OBSAŽENÉ: kyselina mravenčí, jablečná, sliz, pryskyřice, třísloviny, sacharidy, hořčin. |
| LÉČIVÉ ÚČINKY: bylina pomáhá při bradavicích, plísni v ústech a zánětu krku, bolestech úší, při zánětech středního ucha a na kuří oka a pihy. |
FORMA POUŽITÍ: šťáva z listů má výrazné hojivé účinky, ať při zevním nebo vnitřním podávání. Léčí záněty úšní, nedoslýchavost, sliznice, a dobře hojí spáleniny. Čerstvou šťávou z netřesku potíráme bradavice, vzdorující jiné léčbě. Tinkrutu užíváme pří potížích sliznic, a to jakékoliv části těla, zejména při vředovitosti žaludku a nadměrné menstruaci. Sušená bylina se téměř nepoužívá. Doporučujeme zvýšenou opatrnost při jejím užívání, vnitřní aplikaci pak jedině v homeopatické úpravě.
|
MAST: pomačkané listy vaříme s vepřovým sádlem tak dlouho, až se šťáva vyvaří. Přecedíme a užíváme na zhmožděniny a jiné rány. Mast chladí a brání vzniku krvácení a modřin.
|
VÝSKYT: vytrvalá sukulentní rostlina, má krátký oddenek, z něhož vyrůstá kulovitá růžice dužnatých, obvejčitých listů. V červnu vyrůstá z růžice přízemních listů lodyha, vysoká až 25 centimetrů, která je pokryta šupinatými, masitými listy. Květy jsou uspořádány do konečného vrcholíku, mají růžovooranžovou barvu a kvetou v červenci a srpnu. Netřesk je původním domovem v jihovýchodní Evropě. U nás se mu daří dobře, je pěstovám odedávna, zplaňuje na zdech, skalach, má rád kamenité a písčité půdy na slunném stanovišti. Na jaře se množí zakořeňujícími výhonky. Listy sbíráme nejlépe v létě.
|
|
