| Pepřovník černý (Piper nigrum) |  |
| LIDOVĚ: |
ČÁST: plod.
|
| LÁTKY OBSAŽENÉ: pryskyřice, silice, piperin, chavicin, piperitin, dipenten, citral, pinen, limonen, carren. |
| LÉČIVÉ ÚČINKY: při vnitřní aplikaci mohutně povzbuzuje sekreci žaludečních šťáv a trávicích enzymů, při zevní vzniká pocit tepla až pálení, zvyšuje se místní prokrvení a to napomáhá sanaci pokožky i hlouběji položených tkání. |
FORMA POUŽITÍ: při léčbě přednostně používáme bílý pepř. Podáváme ho v dávkách na špičku nože, i několikrát denně nebo při zevním použití vmícháváme do vhodného masážního média, které je určeno k lehkým masážím menších kožních plošek. Nedoporučuje se užívání pro těhotné a kojící matky a malé děti. Nesmí se používat při afekcích v dutině ústní, při žaludečních a střevních zánětech a vředech.
|
VÝSKYT: vytrvalá, popínavá rostlina, o výšce 7 metrů, má zdřevnatělou bázi a uzlovitý ohebný kmínek se vzdušnými kořeny. Listy jsou řapíkaté, široce eliptické, klásky bývají kolem 10 centimetrů dlouhé, nicí a mají okolo 25 plodů. Plodem je bobule stenkým dužnatým oplodím, v mládí zelená, později červená a žloutne. Pepř je pěstovaná rostlina, vyžadující velmi teplé podnebí. Pochází z monzunových pralesů Malabarského pobřeží v jihozápadní Indii. Plod sbíráme dvakrát ročně. Černý pepř je nezralým plodem, který se suší teprve na slunci. Bílý pepř se sklízí až v plné zralosti, namáčí se do vody, drcením a třením se odstraňují jeho vnější slupky a bílé semeno se znovu suší. Chuť a vůně bílého pepře je mnohem jemnější než černého.
| |
