| Třešeň ptačí, Višeň obecná (Cerasus avium, vulgaris) |  |
| LIDOVĚ: |
ČÁST: plod, stopky, květ, list.
|
| LÁTKY OBSAŽENÉ: mesocyamin, cyanidin, pektiny, třísloviny, vitamin C, kyselinu citrónovou, vinnou, jablečnou, chinovou, jantarovou a mléčnou aj. |
| LÉČIVÉ ÚČINKY: višňové stopky jsou vynikajícím močopudným prostředkem při otocích, při močovém písku, dále působí protikřečově, jako spasmolytikum, a pomáhají odstranit zahlenění. |
FORMA POUŽITÍ: třešně v čerstvém stavu působí výrazně protirevmaticky, list přidáváme do močopudných a protirevmatických směsí. Nálev z květů tlumí křečové bolesti a příjemně provoní čajovou směs. Z višňových stopek připravujeme odvar obvyklým způsobem. Višňové stopky kombinujeme do směsí jako s březovým listem, kořenem jehlice trnité, natí průtržníku, přesličkou i se všemi rdesny. Třešňový a višňový list používáme formou odvaru ke koupelím rukou a nohou proti revmatickým bolestem a potížím. Koupel užíváme jednou denně 10-15 minut. Tinktura je výhradně zaměřena na pravidelné vyměšování z organismu. Účinkují proti průjmům, ale na druhé straně zvyšují expektorační a močopudný účinek a mají i účinek svíravý.
|
ODVAR: 30g višňových stopek dáme do 0,5 litru studené vody, přivedeme k varu, vaříme 2 minuty, poté necháme 15 minut vyluhovat a scedíme. Pijeme přes den, dávku rozdělenou na zhruba stejné díly při zástavě moče.
|
VÝSKYT: pěstovaný strom, milující svěží, plné půdy, bohaté na živiny. Bílé květy rozkvétají krátce před vyrašením listoví. Ploden jsou dužnaté peckovice, kvete v dubnu a květnu, plody dozrávají v červnu. Višeň se od třešně liší jen druhotnými znaky a vysokou kyselostí plodů, ovšem i nižším vzrůstem. Višňové stopky sušíme pod umělým teplem a pak uschováváme v hermeticky uzavíratelných nádobách.
| |
