SBĚR LÉČIVÝCH ROSTLIN |
Pokud máte rádi dlouhé procházky loukami a lesy, můžete si je zpestřit sběrem bylin. Všechny léčivé rostliny sice na našem území volně nerostou, ale většina ano. Ke sběru bylinek budete potřebovat nějaký atlas. Některé druhy se dají určit snadno a jejich sběr je bezpečný. Jiné druhy se hledají a určují mnohem hůře. Některé druhy mají trny a je potřeba se na jejich sběr specielně připravit, jiné například andělika nebo řešetlák jsou v čerstvém stavu agresivní, bezpečně je lze aplikovat pouze po usušení. Jiné mají některou část jedovatou, zatímco jiná část je léčivá. Nemůžeme pominout upozornění na některé jedovaté rostliny, které jsou podobné rostlinám léčivým. Důrazně nedoporučuji sbírat v přírodě petržel, kmín, ani jiné rostliny z čeledi miříkovitých! Pokud máte pochybnosti, nic neznámého neochutnávejte!
Při sběru bychom měli pečlivě dodržovat následující obecně platná pravidla - nejprve se důkladně seznámíme s bylinou, kterou chceme sbírat, hlavně s jejími typickýmoi rozlišovacími znaky, ale také s jejími požadavky na sběr, sušení, skladování, abychom pak nebyli zklamáni celkovým konečným nezdarem. Snažíme se nesbírat více druhů najednou, protože může poměrně snadno docházet k záměnám, mnohdy i velice nepříjemným. Sběr je možno pročistit až po sušení. Byliny nesbíráme ze deště nebo bezprostředně po dešti. Byliny nesbíráme do igelitových sáčků, zapaření znehodnocuje bylinu. Nesbíráme byliny z chemicky ošetřených ploch, v těsné blízkosti továren, rušných komunikací. Sbíráme do košíků nebo řídké vzdušné tkaniny. Většina bylin má specifické požadavky na dobu sběru v průběhu dne. Některé sbíráme ráno, hned když sejde rosa, jiné zase odpoledne. Důležité je i místo, kde sbíráme bylinu, pro odlišnost obsahu a účinnosti obsahovaných látek. Prakticky rozlišujeme místa na slunci, v polostínu a ve stínu.
Měli bychom dodržovat i doby sběru v průběhu roku. Kořeny a kůry obvykle sbíráme na podzim a na jaře. Natě většinou sbíráme v době květu. Některé byliny se sbírají před rozkvětem jako celík zlatobýl a vrbovka úzkolistá. Kořeny volně rostoucích trvalek sbíráme až ve druhém nebo třetím roce. Cibulky sbíráme vždy po odkvětu rostliny, nejlépe když nadzemní část poněkud ovadne. Hlízy sbíráme během květu rostliny, buď ráno nebo k večeru. Listy můžeme sbírat během celé vegetační doby, ale obecně se předpokládá, že jarní sběr je kvalitnější. Kůru loupeme u mladších jedinců na jaře před rašením nebo poto na podzim po opadnutí listů. U starších stromů olupujeme radši silnější větve. Květy sbíráme raději začátkem rozkvětu, plody a semena až po jejich dozrání. Byliny s tuhými lodyhami raději netrháme, nýbrž sbíranou část uřízneme nebo ustřihneme. Kořeny sušíme nejlépe vcelku nebo pouze rozpůlíme. Ze sběru vyloučíme rostliny nahnilé, plesnivé, barevně změněné nebo napadené škůdci.
Samoléčbu lze doporučit - pokud znáte hranice svých možností a dokážete jít včas k lékaři; pokud znáte své tělo tak dobře, že můžete stanovit vlastní diagnózu; pokud jste si jisti v zacházení s domácími prostředky, umíte je rozeznávat a používat v správných dávkách; pokud budete pozorně sledovat účinky použitého prostředku (pro jeden sympton existují různé léčivé prostředky a u každého jedince zabírají individuálně); pokud dokážete po neúspěšné samoléčbě jít k lékaři a otevřeně jej o vlastních léčebných postupech informovat; pokud nepovažujete domácí prostředky za zázračné nebo za univerzální.
Samoléčbu nelze doporučit - pokud si nejste jisti, zda zvolený prostředek skutečně zmírní vaše potíže a nemoc; pokud jsou symptomy nejasné a vlastní diagnózu nelze určit; pokud máte pochyby, zda prostředky, které máte k dispozici, jsou skutečně tím, za co je považujete; máte-li pouze strach z návštěvy lékaře; trpíte-li opakovaně stejným symptomem, aniž byste znali jeho příčiny; pokud samoléčbě v podstatě nedůvěřujete a chcete jen ušetřit čas a peníze.
Základní zásady a poučení - 1. všechny rostliny mají léčivé vlastnosti, jen naše velmi nedokonalé znalosti a možnosti brání jejich lepšímu využití.
2. léčbu bylinami je možné aplikovat u každé nemoci a za každého stavu, samozřejmě účinky jsou podmíněny více faktory.
3. neplatí, že "byliny když nepomohou, tak neublíží". Úspěch léčby je podmíněn správnou volbou byliny, dávkováním a dobou aplikace.
4. byliny můžeme použít i v případě, kdy nelze zjistit, o jakou nemoc jde. Samosřejmě volíme byliny, které je možno užívat vždy.
5. byliny jsou nejvhodnější v případech, kdy nelze nasadit léky silné, razantně působící.
6. nezapomínejme na skutečnost, že léčba bylinami je nenásilná, tudíž také většínou trvá déle ve srovnání s léky chemickými.
7. lepší prevence proti všem možným poruchám organismu než pomocí bylin prakticky není, protože rostliny a jejich části obsahují všechny pro zdravý život potřebné látky.
8. pamatujme na to, že každý člověk i každá nemoc je jiná a že také potřebuje jiné ošetřování. Platí tedy, že lék, který pomohl sousedce, rozhodně nemusí (i při zdánlivě stejných potížích) pomoci také vám.
9. radit se je jistě nutné, ale raďme se jen u skutečných odborníků.
10. při kombinaci problémů je třeba pozorněji pozorovat možné negativní účinky použité drogy.
Zvláštní poděkování významným osobnostem na bylinkové scéně - Charlotte Haighová, Anne Iburg, Hester Mundisová, Josef Jonáš, Jíří Kuchař, Jiří Janča, Josef Zentrich, Dionýz Dugas, Earl Mindell, Michael Castleman.
|
|
